Miska horkých narozeninových nudlí má symbolicky přinést štěstí a dlouhý život, biologii stárnutí člověka ale vysvětluje něco jiného. Výzkum dlouhověkosti ukazuje, že žádné slavnostní jídlo samo o sobě nedokáže zvrátit dlouhodobý vzorec toho, co jíme, kolik energie přijímáme a jak si s ní náš metabolismus poradí.
Studie stravovacích návyků spojují vyšší příjem vlákniny, zejména z celozrnných obilovin a zeleniny, s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění a diabetu druhého typu, tedy dvou klíčových faktorů ovlivňujících délku života. Vláknina mění složení střevního mikrobiomu a zlepšuje citlivost na inzulin, což ovlivňuje celkový zánět v organismu i stav cév. Rostlinné bílkoviny z luštěnin, sóji a ořechů často vytlačují nasycené tuky a průmyslově zpracované maso, a tím posouvají hladiny krevních lipidů směrem, který souvisí s nižším výskytem aterosklerotických příhod a nižší celkovou úmrtností.
Význam má i celkový příjem energie, protože ovlivňuje bazální metabolismus a množství tělesného tuku. Strava, která brání trvale kladné energetické bilanci, obvykle omezuje hromadění viscerálního tuku, jednoho z hlavních motorů inzulinové rezistence a nízkostupňového zánětu. Vzorce stravování založené převážně na rostlinných potravinách, s kontrolovanou energetickou hustotou a dostatkem komplexních sacharidů, vytvářejí stabilní biochemické prostředí, v němž se opravné mechanismy, oxidační stres a stav cév společně podílejí na délce života mnohem více než jakékoli symbolické narozeninové jídlo.
