Drsn� �sek k�ry m��e fungovat jako �iv� rentgenov� obrazovka: kdy� ho prohl��� mal� lesn� pt�k, skryt� hmyz se n�hle odhal�. Vy�tipov�n�m, za�uk�v�n�m a sondov�n�m do trhlin dovedou druhy specializovan� na k�ru odstranit larvy a brouky, kter� pesticidy �asto opom�jej� v hloubce d�eva a kambia. Jejich chov�n� prom�n� vertik�ln� povrch kmene v potravn� m��ku, proch�zenou systematicky, nikoli bezhlav� post�ikovanou.
Za ka�d�m rychl�m pohybem stoj� vysok� z�kladn� metabolick� tempo, kter� si vynucuje st�l� p��sun b�lkovin a tuk�. Tento energetick� tlak nut� pt�ky vyhled�vat hust� shluky biomasy, jako jsou chodbi�ky d�evokazn�ho hmyzu a p�ezimuj�c� larvy, kde je pravd�podobnost setk�n� pred�tora s ko�ist� a zisk z jednotky �sil� nejvy���. Na rozd�l od �irokospektr�ln�ch chemick�ch prost�edk�, kter� naru�uj� potravn� �et�zce a podporuj� vznik odolnosti, je pta�� predace sama reguluj�c�: jakmile hustota hmyzu kles�, pt�ci se p�esouvaj� jinam a tlak sl�bne. Ekologov� tento jev ch�pou jako biologickou regulaci zabudovanou do vlastn�ch zp�tn�ch vazeb lesn�ho ekosyst�mu.
Ter�nn� v�zkumy ukazuj�, �e stromy v �zem�ch bohat�ch na pt�ky vyzob�vaj�c� hmyz z k�ry m�vaj� �asto m�n� napaden� a men�� odum�r�n� korun, i kdy� sousedn� porosty dost�vaj� b�n� chemickou ochranu. Jejich kumulativn� ��inek nen� p�i ��dn� jednotliv� n�v�t�v� ohromuj�c�, ale je nep�etr�it�, rozpt�len� a nalad�n� na sign�ly mikrosv�t�, jako je vrstva trusu hmyzu, vyt�kaj�c� prysky�ice a zvukov� podn�ty od okusuj�c�ch larev. Les tak ve skute�nosti p�enech�v� precizn� regulaci �k�dc� s�ti ope�en�ch „dodavatel�“, kte�� pracuj� bez stroj�, skladov�n� a toxick�ch zbytk�.
