I nenápadná aktualizace softwaru a pár téměř neviditelných úprav proudění vzduchu a třecích ztrát dokáže změnit chování Porsche k nepoznání, i když špičkový výkon téměř nevzroste. Vysvětlení leží na průsečíku fyziky, teorie řízení a lidského vnímání, ne v jednom velkém čísle v technických údajích.
Řídicí software motoru především tvaruje průběh točivého momentu a reakci plynového pedálu, místo aby slepě honil co nejvyšší hodnotu výkonu. Úpravou předstihu zapalování, řízení plnicího tlaku a dávkování paliva dokáže motor nabídnout víc točivého momentu v nízkých a středních otáčkách, tedy v pásmu, kde řidič skutečně zrychluje. Zkrácení odezvy v regulační smyčce pak způsobí, že pohonná soustava reaguje téměř okamžitě. Auto tak lépe využije prahovou citlivost lidských smyslů, než aby jen honilo maximum na brzdě.
Úpravy proudění vzduchu míří na součinitel odporu a rozložení přítlaku. I drobné zásahy do proudění pod vozem nebo k malému změnění úhlu spoil­eru mění tlakové poměry, zvýší přilnavost, aniž by přidaly hmotnost. Vyšší příčné zrychlení a klidnější chování v náklonu a kolem svislé osy umožní projíždět zatáčky vyšší rychlostí, což zkrátí čas na kolo víc než vzdálený nárůst maximálního výkonu. Podvozek působí jistěji a řidič si díky tomu troufne využít větší část dostupného potenciálu.
Optimalizace tření cílí na valivý odpor a ztráty v hnacím ústrojí přes nastavení předpětí ložisek, volbu viskozity maziva a omezení přibrzďování brzd. Omezení parazitních ztrát zvyšuje reálný výkon na kolech, ne jen na klikové hřídeli. Snížení neodpružené hmoty a preciznější nastavení tlumičů zlepší reakce podvozku na změny, což lidský rovnovážný systém vnímá jako větší ostrost. Výsledkem je vůz, který působí dramaticky rychleji, protože se posunul jeho skutečně využitelný výkon, účinnost i zpětná vazba – přestože číslo v katalogu se téměř nemění.