Ovoce, které je z více než devadesáti procent tvořené vodou, dokáže i tak rozhodit rovnováhu v těle, když ho sním velké množství najednou. Nejde ani tak o samotný podíl vody, ale o to, jak rychle se do omezeného regulačního systému najednou nahrne voda, cukr a minerály.
V trávicím traktu ten náraz volné vody a fruktózy mění osmotický tlak a vtahuje tekutinu do střevního lumen. Tím se ředí elektrolyty, třeba sodík, a narušuje se osmolalita plazmy, zatímco ledviny a antidiuretický hormon se snaží vrátit vnitřní prostředí do rovnováhy. Když je příjem rychlejší než schopnost ledvin vše včas vyloučit, tělo dočasně nese víc vody, než umí efektivně zpracovat, což vede k nadýmání a krátkodobému přetížení vodního hospodářství.
Co se týče cukru, rychlá dávka fruktózy ze sladkého ovoce zasáhne najednou jaterní metabolismus i inzulinovou odpověď. Játra musí ve velkém převádět fruktózu přes glykolýzu a novotvorbu tuků, zatímco kolísá hladina glukózy a inzulinu v krvi. U lidí se zhoršenou tolerancí glukózy nebo nižší citlivostí na inzulin se ten výkyv může později projevit jako nepříjemný „pád“. Když se k tomu přidá ještě vysoký obsah draslíku, stejná přehnaná porce spustí další korekční smyčku v nastavení membránového potenciálu buněk a rozložení elektrolytů.
