Teplá voda Atlantiku tiše přepisuje mapu světa. Golfský proud, součást širší termohalinní cirkulace řízené rozdíly v hustotě mořské vody, přináší teplo z nižších zeměpisných šířek a předává ho do vzduchu kolem Islandu. Na své zeměpisné šířce tak ostrov zažívá poměrně mírné teploty. Přístavy nezamrzají, zatímco oblasti ve stejné vzdálenosti od rovníku jinde na světě v zimě hluboce a dlouho promrzají.
Pod tímto relativně mírným pobřežím získává Island další bonus z tektoniky desek. Leží na divergentní hranici desek nad plášťovým chocholem, což zvedá geotermální gradient vysoko nad světový průměr. Vrty zachycují přehřátou podzemní vodu, která bez výrazného spalování paliv pohání turbíny a centrální vytápění měst. Z hlediska termodynamiky země využívá vysokoteplotní zásobárnu energie, která se neustále obnovuje, jak magma stoupá vzhůru a podzemní voda proudí trhlinami v čediči.
Zemědělství do tohoto systému nečekaně zapadá jako poslední dílek. Skleníky používají geotermální horkou vodu k vytápění i k udržování teploty živných roztoků, zatímco umělé osvětlení napájené geotermální elektřinou prodlužuje fotosyntézu hluboko do polární noci. V těchto řízených pěstebních podmínkách rostou rajčata pod pečlivě nastaveným fotosynteticky aktivním zářením, chráněná před větrem, mrazem i sopečným popelem. Krajina, která nese v názvu led, tak využívá teplo, proudění kapalin a biologickou produktivitu, aby svému jménu navzdory fungovala jako ostrov energie.
