Bílý tygr z billboardu nebo plakátu v zoo není samostatný druh. Jde o výsledek jediné recesivní mutace v genu pro pigment, kterou chovy v zoologických zahradách znovu a znovu zesilují příbuzenským křížením. Světlá srst je důsledkem narušené tvorby melaninu, ne pozůstatkem nějaké skryté evoluční větve tygrů.
Genetické analýzy ukazují, že téměř všichni chovaní bílí tygři pocházejí jen z několika málo zakladatelů. Aby se vzácná alela udržela v populaci, párují chovatelé blízké příbuzné. Tím zvyšují míru inbreedingu a hromadění škodlivých mutací. Výsledkem je dlouhý seznam problémů, které se s bílou barvou často vezou: šilhavost, deformace lebky, potíže s páteří, nízká plodnost a oslabený imunitní systém. Přesto se tito tygři často prezentují jako symbol ochrany přírody, i když nepatří k žádnému uznanému poddruhu a nijak nepřispívají k uchování genetické rozmanitosti volně žijících tygrů.
Ochránci přírody se naopak soustředí na udržení genetické rozmanitosti a na předcházení populačním úzkým hrdlům u stávajících linií tygrů. Peníze a pozornost věnované odchovu bílých tygrů pro výstavní účely pak chybějí u skutečně důležitých opatření, jako je ochrana životního prostředí, obnova kořisti a boj proti pytláctví, která rozhodují o přežití populací. Zvíře, které si návštěvníci fotí jako symbol divočiny, je tak spíš ukázkou toho, jak může estetická atraktivita přebít zákonitosti evoluční biologie.
