Den, kdy jíte výhradně ovoce, je pro tělo v podstatě řízený cukrový experiment, i když talíř vypadá nevinně a barevně. S každým soustem se do krve rychle dostává fruktóza a glukóza, část tohoto náporu ale zbrzdí vláknina, která zároveň fyzicky zaplní žaludek na delší dobu.
Základní metabolismus běží dál, ale místo na zásobním tuku víc spoléhá na snadno dostupné sacharidy, protože zásoby glykogenu zůstávají doplněné a nevyčerpají se. Hladina krevního cukru může častěji vystřelit nahoru a zase spadnout, víc než při pestré stravě, což zvyšuje tvorbu inzulinu a u části lidí se projeví únavou nebo předčasným hladem, i když snědli velké množství jídla. Střevo musí zpracovat velké dávky rozpustné i nerozpustné vlákniny – u někoho to usnadní vyprazdňování, u jiného může vyvolat nadýmání nebo řidší stolici.
Příjem bílkovin v takový den většinou klesne pod běžnou potřebu těla pro tvorbu svalových bílkovin, nízký bývá i příjem sodíku a některých tuků. Ledviny a játra dál zvládají běžnou práci filtrace a „úklidu“, ale samotné ovoce jim neposkytuje žádný speciální očistný efekt. U většiny zdravých lidí takový den znamená jen krátkodobý posun v energii, chuti k jídlu a trávení, ne zásadní restart organismu.
