Poškozenou míchu lze donutit k takové míře opravy, že ochrnuté myši znovu začnou chodit. V nové studii se vědci zcela vyhnuli kmenovým buňkám i elektronickým implantátům a místo toho udělali z přežívajících neuronů vlastní opravářský tým. Nejprve podrobně zmapovali, které nervové buňky ještě spojují mozek s úseky míchy ovládajícími zadní končetiny, a poté se zaměřili na to, jaký typ zapojení je skutečně nutný pro samotný pohyb při chůzi.
Na základě tohoto „plánu zapojení“ pak tým použil cílenou regulaci genů a signály růstových faktorů, aby znovu nastartoval růst axonů pouze v neuronech klíčových pro chůzi. Axony jsou dlouhá výběžky, které vedou nervové vzruchy; v tomto případě byly podpořeny v tom, aby prorostly jizevnatou oblastí a našly přesně určené cíle. Místo obnovy celé husté sítě spojů vědci vystavěli jen minimální, ale funkční obvod a využili synaptickou plasticitu, takže zbývající spojení se mohla zesílit a částečně nahradit ztracené dráhy.
Elektrofyziologická měření potvrdila, že nově narostlá vlákna vytvářejí synapse schopné přenášet povely pro lokomoci. Testy chování ukázaly, že myši znovu získaly schopnost našlapovat s nesením váhy a provádět koordinované kroky. Výsledky naznačují, že i po těžkém poranění lze znovu zapojit základní motorické programy uložené v sítích míšních interneuronů, pokud se anatomicky obnoví přesně vybraná podmnožina dlouhých spojů.
