Čerstvě vylíhnutý plameňák je pokrytý nevýrazným šedým chmýřím, po růžovém peří ani stopa. Barva přichází až později, přenášená molekulami, které začínají svou cestu v kalné vodě a nakonec se uzamknou v peří.
Celý děj se rozbíhá v mělkých jezerech a lagunách, kde mikroskopické řasy a sinice vytvářejí karotenoidy – tukem rozpustná barviva, která zbarvují i některé plody a ryby. Drobní korýši, například žábronožky, se těmito řasami živí a karotenoidy ve svém těle koncentrují. Když plameňáci svými specializovanými zobáky přefiltrovávají vodu, nasávají velké množství těchto korýšů a s každým soustem do sebe dostávají malou dávku barviva, které jim nakonec přetvoří vzhled.
Uvnitř těla ptáka trávicí enzymy a žlučové soli uvolňují karotenoidy z tkání korýšů. Pigmenty přecházejí do krve a putují do jater, kde je metabolické dráhy přeměňují na sloučeniny vytvářející růžové a načervenalé odstíny. Odtud se dostávají k rostoucím perům a do kostrční mazové žlázy. Když se tvoří nová pera, keratinové struktury na sebe karotenoidové molekuly vážou a barva se tak zabuduje přímo do jejich struktury. Při promašťování peří si pak ptáci roztírají po povrchu i další olej bohatý na karotenoidy, takže odstín postupně zesiluje jako pomalý biologický svrchní nátěr.
Tato proměna není jen povrchová úprava, ale součást fyziologie. Karotenoidy fungují jako antioxidanty v buněčných membránách a souvisejí se základní rychlostí metabolismu, takže dost pigmentu do peří si mohou dovolit odvádět jen ptáci s dostatkem potravy a energie. Opakované cykly pelichání, růstu nového peří a promašťování časem barvu prohlubují. Zářivě zbarvený dospělý plameňák tak dává najevo úspěšné shánění potravy i dobrou schopnost zvládat oxidační stres a mění stravu a biochemii v viditelný statusový signál.
