Za pohlednicí s útesy, jezery a hrady se skrývá mnohem všednější zvláštnost: muži v této malé alpské zemi žijí déle než kdekoli jinde. Důvodem není ani tak horský vzduch, ale cílevědomě budovaná architektura zdraví, která se po desetiletí prolíná dopravou, zdravotnictvím i daňovým systémem.
Vysoké příjmy a relativně malé rozdíly v bohatství zvedají základní úroveň zdraví díky lepší výživě, bydlení a vzdělání, ale systém jde ještě dál. Hustá síť železnic a městské dopravy omezuje závislost na autech a sezení, takže lidé v běžném dni spálí víc energie než jen svůj klidový metabolismus. Preventivní péče je zabudovaná přímo do konstrukce pojištění: pravidelné prohlídky, očkování a včasné řešení vysokého tlaku či poruch tuků v krvi jsou finančně zvýhodněné, takže se zužuje prostor, kde náhoda a rozklad získávají převahu.
Nemocnice fungují v přísně regulovaném systému všeobecného krytí, který kombinuje soutěž s koordinací a brání propadům v dostupnosti péče, jež jinde zkracují mužům život. Pracovněbezpečnostní pravidla, omezení tabáku a alkoholová politika přidávají další vrstvu snižování rizik. Vespod toho všeho stojí vysoká míra občanské důvěry, díky níž lidé víc dodržují lékařská doporučení i veřejné zdravotní kampaně a instituce nevnímají jako vzdálené autority, ale jako partnery. V krajině proslulé hrady je skutečnou pevností složitá, tiše udržovaná společenská dohoda o tom, jak dlouho má trvat dobrý život.
