I malá redukce každodenního času za volantem může pro motor fungovat jako tichý bonus k záruce. Důvod není v žádném dodatečném dílu, ale v samotné fyzice opotřebení. Každé otočení klíčku znamená studený start, kdy spalování, tření i mazání mají k ideálním podmínkám daleko. Když z opakovaných jízd ukrojíte jen pět až deset minut, omezíte, jak často motor prochází tímto náročným oknem provozu.
V zahřívací fázi převládá takzvané hraniční mazání, při kterém se kovové plochy krátce dotýkají dřív, než se vytvoří plnohodnotný hydrodynamický olejový film. To urychluje abrazivní opotřebení pístních kroužků, ložisek a stěn válců. Čím méně času motor tráví přechodem do tohoto režimu a ven z něj, tím méně zatěžovacích změn prodělá a tím nižší je celková únava materiálu. Snižuje se také tepelná zátěž z opakovaného zahřívání a ochlazování, protože blok a hlava nejsou neustále hnány z nízké teploty na provozní a zpět. Tím se zpomalí vznik mikrotrhlin v kovu i těsněních.
Krátší celková doba běhu současně zpomaluje oxidační stárnutí motorového oleje, které se řídí kinetikou reakce podobnou tomu, co popisuje Arrheniův vztah. Když motor stráví méně minut při zvýšené teplotě, přísady v oleji vydrží déle, viskozita zůstává stabilnější a v úzkých olejových kanálcích se tvoří méně kalů. V součtu za tisíce jízd se tento malý každodenní pokles provozní doby nasčítá do nižšího průměrného opotřebení, pomalejší ztráty komprese, lepšího plnění válců a fakticky přidá motoru několik let použitelného provozu.
