O tom, jak se navrhuje luxusní sportovní vůz, často nerozhoduje prošívání kůže, ale setiny vteřiny. Moderní supersport je v podstatě pojízdný důkazní materiál: každý ušetřený kilogram a každý čtvereční centimetr odporu vzduchu dole je veřejnou ukázkou toho, co vývoj dané značky dokáže, i když majitel nikdy nevyužije plné zrychlení na podlaze.
Fyzika je neúprosná. Vyšší poměr výkonu k hmotnosti a nižší součinitel aerodynamického odporu znamenají rychlejší akceleraci a vyšší maximální rychlost. Měkká sedadla, silné odhlučnění a velký zavazadlový prostor přidávají hmotnost a narušují proudění vzduchu, čímž tyto parametry zhoršují. Inženýři proto ladí tuhost karoserie, neodpruženou hmotnost a řízení proudění vzduchu spíš než pohodlí podvozku, protože drobné zisky v akceleraci a čase na kolo se dají přesně změřit, chytlavě odprezentovat a snadno seřadit v technických tabulkách i srovnávacích testech.
Ekonomika tenhle trend ještě znásobuje. V přeplněném luxusním segmentu funguje i nepatrné zlepšení sprintu z nuly na stovku jako zkratka pro status a ochranný val značky: signalizuje technickou nadřazenost a pomáhá obhájit vyšší cenu. Kupující si nekupuje jen dopravní prostředek, ale přístup k samotné hraně mechanických možností, i když tahle hrana většinou existuje jen na papíře a v představách.