Retro karoserie malého vozu zakrývá zcela jinou povahu, než jakou naznačuje vzhled. Konstrukce je postavená na velmi tuhé karoserii a pevně naladěném podvozku, který se snaží chovat spíše jako motokára než jako uvolněný městský hatchback. Toto rozhodnutí určuje, jak auto jezdí, jak rychle stárnou jeho součásti a kolik nakonec majitelé zaplatí za to, aby zůstalo v provozu.
Krátký rozvor, tvrdé tlumiče a omezený zdvih pérování zvyšují boční přilnavost a omezují náklony karoserie, což jsou klíčové cíle při ladění jízdní dynamiky. Stejná koncepce ale přenáší více vibrací a rázů přes samonosnou karoserii do interiéru. Na rozbitém asfaltu tento častější a ostřejší nárazový vstup více namáhá silentbloky, ramena náprav a ložiska kol, takže mechanické opotřebení postupuje rychleji než u měkčích podvozků s delším zdvihem.
Stísněné uspořádání kolem předního pomocného rámu a řízení komplikuje i běžné servisní úkony. Přístup ke spojkové soustavě, potrubí přeplňování nebo dokonce k některým prvkům zavěšení může vyžadovat mnoho hodin práce. V kombinaci s nízkoprofilovými sportovními pneumatikami a velkými litými koly tak vzniká vůz, který působí přesně a rychle reaguje, ale zároveň vystavuje majitele vyššímu riziku častějších seřizování geometrie, ohnutých ráfků a oprav podvozku po opakovaných nárazech do výmolů. Výsledný kompromis je konstrukční: přednost dostala torzní tuhost karoserie a okamžitá odezva řízení před poddajností a odfiltrováním nerovností. Pro zákazníky, které přiláká vzhled a marketingový obraz městské svobody, je technické zadání ukryté pod plechy důležitější, než se zdá při pohledu v prodejním salonu.
