Talíř dýňové polévky vás nezahřeje jen na rukou. Při častém pití může nenápadně posunout odstín kůže do jemné žlutooranžové. Způsobuje to beta‑karoten – oranžový karotenoidový pigment, který dává dýni barvu a v těle slouží jako předstupeň vitaminu A.
Když přijímáte velké množství beta‑karotenu, ve střevě se zvyšuje jeho vstřebávání a transport v chylomikronech, ale detoxikační mechanismy v játrech se tím nepřetěžují. Na rozdíl od toxických dávek hotového vitaminu A se tento pigment ukládá hlavně v tukové tkáni a ve zrohovatělé vrstvě kůže. Výsledkem je karotenémie – převážně kosmetická změna daná jiným odrazem světla z povrchu kůže, ne projev poškození jaterních buněk ani zhoršeného odbourávání bilirubinu.
Z klinického hlediska se karotenémie odlišuje od žloutenky podle rozložení zabarvení: výrazněji oranžové bývají dlaně, plosky a nosoretní rýhy, zatímco bělmo očí zůstává bílé. Hodnoty jaterních enzymů v krvi se drží v normálním rozmezí a u běžných dietních případů nebývají narušeny ani hormonální ukazatele, jako je funkce štítné žlázy. Tělo s přebytkem beta‑karotenu zachází jako s relativně málo rizikovým nadbytkem mikronutrientu a pomocí enzymů, například beta‑karoten monooxygenázy, jen upravuje míru jeho přeměny na retinol místo toho, aby spouštělo zánětlivou reakci.
Jakmile se příjem beta‑karotenu vrátí na obvyklou úroveň a uložený pigment se postupně využije nebo odbourá při přirozeném olupování keratinocytů a metabolismu tuků, barva kůže se pozvolna vrací k původnímu odstínu. Není potřeba žádný lékařský zákrok ani léčba zaměřená na játra.
