Stačí chladný vzduch na ulici nebo na zahradě a pes s hustou srstí se během několika minut začne celý třást. Na první pohled to nedává smysl: hustá srst, viditelné chvění, a pak zřetelná úleva ve chvíli, kdy mu někdo omotá kolem krku obyčejnou látkovou smyčku. Vysvětlení ale neleží v módě, nýbrž v krevním oběhu, přenosu tepla a omezeních metabolismu, která samotná srst nedokáže vyřešit.
Třes je automatická reakce, při které kosterní svalstvo rytmicky pracuje a tím zvyšuje tvorbu tepla i základní metabolický výdej. Mnohá plemena s hlubokým hrudníkem, dlouhýma nohama nebo štíhlou postavou mají vysoký poměr povrchu těla k objemu, a tak ztrácejí teplo vedením a prouděním rychleji, než ho svaly a hnědá tuková tkáň stačí doplnit. Mokrá srst, ostříhaná podsada a změny v prokrvení kůže spojené s věkem dál oslabují tepelnou rezervu, kterou zdánlivě hustý kožich slibuje.
V oblasti krku probíhají těsně pod kůží velké tepny a žíly – fungují jako nezakryté teplovody v domě. Jde o formu protisměrné výměny tepla a když přes tuto část těla volně proudí studený vzduch, může krev v krkavicích ztratit značnou část energie ještě dřív, než dorazí k mozku a do centra těla. Jednoduchý šátek přidá další vrstvu izolace a zvětší účinnou „ochrannou“ vrstvu vzduchu na povrchu, takže se z těchto velkých cév ztrácí méně tepla prouděním a vyzařováním, i když zbytek těla už kryje srst.
Veterinární fyziologové připomínají, že termoregulace je neustálé vyvažování mezi tvorbou a ztrátou tepla, ne nějaká pevná vlastnost srsti. U psů s nízkým podílem tuku, malou tělesnou hmotností, nemocí nebo hormonálními poruchami, které tlumí metabolickou odpověď, je rozdíl mezi pohodou a třesem velmi malý. V takové situaci není tenký pruh látky kolem krku jen ozdobou – mění fyzikální podmínky v jednom z nejdůležitějších uzlů, kudy se v těle přenáší teplo.
