Dlouhý, tmavý a chápavý jazyk proměňuje hlavu žirafy v specializovaný „nástroj na sklizeň“. Díky délce blížící se půl metru se žirafa dostane hluboko do korun akácií, aniž by si pysky a kůži na obličeji vystavovala trnům. Silné svalstvo jazyka jí dává velmi jemnou kontrolu nad pohyby, takže si dokáže vybírat mladé listy a přitom co nejméně poškozovat okolní větvičky.
Tmavé zbarvení jazyka je dáno vysokým obsahem melaninu. Tento pigment pohlcuje ultrafialové záření a omezuje poškození tkání při dlouhodobém vystavení silnému slunci. Silná vrstva zrohovatělých buněk na horní straně jazyka vytváří další ochranu, která snižuje oděrky způsobené trny a drsnými větvemi. Melanin a keratin tak společně fungují jako biologický štít, který chrání povrch jazyka, i když je neustále vystaven mechanické zátěži.
Tato „konstrukce“ umožňuje žirafám velmi rychle spásat listy a udržet si potřebný příjem energie tím, že zvyšuje množství potravy získané v krátkém čase. Chápavost jazyka, zajištěná složitou sítí příčně pruhovaných svalových vláken a přesným nervovým řízením, dovoluje jazyku obtáčet jednotlivé větvičky a stáhnout z nich listy, aniž by docházelo k trhání sliznice v dutině ústní. Přírodní výběr postupně zvýhodňoval jedince s drobnými rozdíly v pigmentaci, délce a ohebnosti jazyka, kteří dokázali využívat pichlavou akáciovou vegetaci velmi efektivně a s minimálním rizikem zranění. Výsledkem je úzce specializovaná a vysoce vyladěná strategie získávání potravy.
