Vyšetření mozku znovu a znovu ukazují stejný obraz: dospělí, kteří několikrát týdně jezdí venku na kole, mají podle snímků mozek i srdce „mladší“, než by odpovídalo jejich datu narození. Zobrazovací metody u pravidelných cyklistů nacházejí silnější mozkovou kůru a odolnější dráhy bílé hmoty – tedy znaky, které se běžně vídají u podstatně mladších lidí, kteří přitom vůbec netrénují.
Princip není žádné tajemno, ale čistá mechanika. Delší šlapání opakovaně zvyšuje tepovou frekvenci i objem krve, kterou srdce vypudí při jednom stahu, takže se zlepšuje celkový výkon srdce a roste maximální schopnost těla využít kyslík, základní ukazatel vytrvalosti. Každá jízda protlačí tepnami v mozku víc okysličené krve, což podporuje tvorbu nových spojů mezi neurony i vznik nových nervových buněk v oblastech spojených s pamětí a plánováním. Postupem času se průtok krve v mozku stabilizuje a pomáhá udržet jeho objem, takže algoritmy pro odhad „věku mozku“ pak vyhodnotí tento orgán jako mladší.
Jízda na kole zároveň přenastavuje metabolismus celého těla. Zvyšuje klidový energetický výdej a citlivost na inzulin, čímž ubývá útrobní tuk a tlumí se dlouhodobý mírný zánět, který stojí za vznikem kornatění tepen i za úbytkem nervových buněk. Nižší krevní tlak, příznivější hladiny tuků v krvi a pružnější cévy znamenají, že oběhový systém člověka, který jezdí na kole dlouhodobě, často připomíná stav u mnohem mladšího člověka, který většinu času prosedí. Stejná cévní odolnost se přitom zpětně pozitivně promítá i do zdraví mozku.
