Jemná růžová látka, světlý koberec nebo světlejší čelo postele dokážou změnit atmosféru ložnice, i když s termostatem vůbec nehnete. Vnímání barev využívá stejné nervové dráhy, které mozku pomáhají odhadovat teplotu. Stačí pár promyšleně umístěných růžových a světlých ploch a smysly začnou prostor číst jinak.
V environmentální psychologii je známé, že teplé odstíny opticky zkracují vzdálenosti a snižují takzvaný vizuální stres – lehké kognitivní zatížení, které vzniká, když oči musí neustále zpracovávat ostré kontrasty a vizuální chaos. Když tmavou deku, výrazné povlečení nebo těžké křeslo vyměníte za klidné růžové textilie a světlý nábytek, snížíte jasové kontrasty a zjednodušíte to, co oko v místnosti vnímá. Zraková kůra pak prostor zpracovává s menší námahou, což vede k nižšímu sympatickému vzrušení a klidnějšímu tepu – i když skutečná teplota v místnosti i termoregulace těla zůstávají stejné.
Studie tepelného komfortu navíc ukazují, že barevné zkreslení může ovlivnit naše očekávání tepla či chladu. Růžová a další odstíny blízké teplým barvám si mozek často spojuje se sluncem, pokožkou a měkkými materiály. Tím se zvedá jeho vnitřní laťka pro to, jak má vypadat „dostatečně útulno“. V praxi to znamená, že poměrně malá obměna textilií a světlého vybavení dokáže vytvořit stabilní dojem tepla a útočiště – jako nenákladný, snadno vratný zásah, který funguje čistě na úrovni vnímání, nikoli regulace klimatu.
